Úvod: Brexit jako klíčový moment pro evropský investiční trh
Brexit – tedy odchod Spojeného království z Evropské unie – představuje jednu z nejzásadnějších geopolitických a ekonomických událostí poslední dekády. Přestože samotné referendum proběhlo již v červnu 2016 a Spojené království oficiálně opustilo EU 31. ledna 2020, jeho důsledky na evropský investiční trh se stále rozplétají a dotýkají investorů napříč kontinentem. Proč je tento jev tak zásadní? Velká Británie byla tradičně branou pro mezinárodní kapitál do Evropy, centrem finančních služeb a jedním z hlavních hybatelů v oblasti inovací. Jak se nyní tyto role mění a jaké nové příležitosti a rizika Brexit přináší evropským investorům? Tento článek podrobně rozebírá, jak Brexit ovlivnil a dále ovlivňuje evropský investiční trh, jaké trendy lze pozorovat a jak by na ně měli investoři reagovat.
Brexit a přesun finančních institucí: Ztráta Londýna jako brány do Evropy?
Jedním z nejviditelnějších dopadů Brexitu je přesun části finančních institucí z Londýna do významných evropských měst. Podle konzultantské společnosti EY přesunulo do začátku roku 2023 alespoň 7 000 pracovních míst v bankovnictví a finančních službách z Londýna do měst jako Frankfurt, Paříž, Amsterdam nebo Dublin. Mimo to bylo z Londýna přesunuto aktiva v hodnotě více než 1,3 bilionu eur.
Tento trend není pouze symbolický. Znamená totiž zásadní změnu v tom, kde se rozhoduje o investicích do evropských firem, kde vzniká likvidita a kde se vytváří nové produkty. Zatímco Londýn zůstává i po Brexitu významným finančním centrem, evropské metropole začínají získávat na významu – zejména v oblasti obchodování s deriváty, správou aktiv a fintechu. Například objem obchodování s akciemi v Amsterdamu vzrostl v lednu 2021 o 400 % ve srovnání s předchozím rokem a poprvé předčil Londýn.
Regulační změny a jejich dopad na investiční produkty
Jedním z klíčových aspektů Brexitu je oddělení britského a evropského regulačního rámce. Zatímco před Brexittem platila v celé EU včetně Velké Británie jednotná pravidla (například směrnice MiFID II), nyní začínají britské úřady nastavovat vlastní regulace. To má přímý dopad na nabízené investiční produkty, licencování finančních služeb i ochranu investorů.
Například investiční fondy registrované v Londýně ztratily po Brexitu tzv. „passporting“, tedy možnost volně distribuovat své produkty po celé EU. Výsledkem je, že podle údajů Irish Funds bylo v roce 2021 v Irsku založeno více než 100 nových fondů, jejichž správci dříve sídlili v Londýně. Pro investory to znamená širší nabídku fondů v Dublinu nebo Lucemburku, ale také potřebu podrobněji sledovat, kde a pod jakými pravidly je investiční produkt spravován.
Vliv na přímé zahraniční investice a evropské burzy
Brexit ovlivnil nejen finanční sektor, ale také proud přímých zahraničních investic (FDI) do Evropy. Spojené království bylo tradičně jedním z hlavních příjemců FDI v Evropě – v roce 2015 získalo 18 % všech evropských přímých zahraničních investic. Po referendu došlo k poklesu – v roce 2021 činil podíl UK pouze 10 %.
Evropské firmy a investoři nyní více zvažují, kam směřovat své investice. Roste zájem o trhy v eurozóně, zejména v Německu, Nizozemsku a Francii. Na druhou stranu, některé britské firmy přesouvají své sídlo do EU, aby si udržely přístup na jednotný evropský trh. To má dopad i na evropské burzy – například frankfurtská burza (Deutsche Börse) zaznamenala po Brexitu rekordní počet nových kotací zahraničních firem.
| Rok | Podíl UK na evropských FDI (%) | Objem obchodování na Euronext Amsterdam (mld. € měsíčně) | Počet nových fondů v Irsku |
|---|---|---|---|
| 2015 | 18 | 4 | 45 |
| 2019 | 13 | 8 | 73 |
| 2021 | 10 | 32 | 108 |
Nové příležitosti a rizika pro evropské investory
Brexit přináší nové příležitosti, ale také rizika, která by evropští investoři neměli podceňovat. Mezi hlavní příležitosti patří diverzifikace portfolia do nových evropských finančních center, která rychle získávají na významu. Investoři mohou těžit z růstu fintech sektoru ve městech jako Amsterdam nebo Paříž, kde vznikají nové investiční platformy a produkty.
Na druhou stranu, nové regulatorní překážky mohou znamenat vyšší náklady na správu investic, složitější přístup k některým trhům nebo produktům a nutnost sledovat více jurisdikcí. Rizikem je také zvýšená volatilita měnových kurzů – například britská libra v roce 2016 po referendu oslabila vůči euru o více než 15 %, což mohlo významně ovlivnit výnosy z britských aktiv.
Brexit rovněž zvýšil nejistotu ohledně budoucího vývoje pravidel přeshraničního obchodování s cennými papíry, daňových režimů i ochrany investorů. Evropská unie i Spojené království zatím nedospěly ke komplexní dohodě o vzájemném uznávání finančních standardů, což komplikuje život globálním hráčům i drobným investorům.
Trendy do budoucna: Fragmentace, digitalizace a zelené investice
Střednědobě a dlouhodobě experti předpokládají, že Brexit urychlí některé klíčové trendy na evropském investičním trhu:
1. $1 Místo jednoho dominantního centra (Londýn) se vytváří síť menších center v EU. Tato fragmentace může znamenat vyšší konkurenci, inovace, ale také vyšší transakční náklady. 2. $1 Odchod Londýna z EU vede k rozvoji nových fintech hubů v EU. Například investice do nizozemského fintech sektoru vzrostly v roce 2021 o 45 % oproti předchozímu roku. 3. $1 EU se profiluje jako lídr v oblasti zelených a udržitelných investic. Brexit umožňuje EU přijímat ambicióznější regulace v oblasti ESG (environmentální, sociální a správní kritéria), což přitahuje investory zaměřené na udržitelnost.Brexit tedy urychlil transformaci evropského investičního trhu a přináší nové možnosti i výzvy. Investoři, kteří dokážou rychle reagovat na změny, mohou těžit z nových trendů a příležitostí.
Závěr: Brexit jako katalyzátor proměny evropského investičního trhu
Dopady Brexitu na evropský investiční trh jsou mnohovrstevnaté a jejich plný rozsah se bude rozkrývat ještě několik let. Aktuální data však jasně ukazují, že Brexit přinesl nejen přesun finančních institucí a pokles podílu UK na přímých zahraničních investicích, ale také urychlil vznik nových finančních center a inovací v EU. Pro investory znamená tato situace nutnost pečlivě sledovat regulatorní změny, přemýšlet o geografické diverzifikaci a být připraveni na vyšší volatilitu i nové trendy, například v oblasti digitalizace a zelených investic. Brexit se tak zapsal do historie nejen jako politické rozhodnutí, ale především jako katalyzátor zásadní transformace evropského investičního trhu.
